Duben 25.4. Tradice sv. Marka
Váže se k datu: 25. dubna
Marek pocházel z Kypru, žil v 1. století a zemřel kolem roku 75. Patří mezi nejmladší
postavy v Novém Zákoně. Jeho evangelium patří k nejživějším a nejméně formálním,
pravděpodobně bylo zaznamenáno jako první (kolem roku 67). Jeho otec zemřel a matka
Marie zdědila dům v Jeruzalémě. V tomto domě se pak scházeli Ježíšovi učedníci, slavili
zde poslední večeři a zde také hledal útočiště svatý Petr, když vyšel zázračně z vězení. Petr
pak Marka obrátil na křesťanskou víru, a proto ho nazývá „svým synem“. Druhé Markovo
jméno je Jan.
O symbolu lva:
Marek podle tradice býval i významným společníkem apoštola Petra. Některými
starokřesťanskými spisovateli byl Marek označen nejen za Petrova pomocníka, ale i
tlumočníka, který napsal evangelium. Prakticky šlo o Petrova kázání, sepsaná k snazšímu
zapamatování, na žádost Římanů. Evangelium začíná vyprávěním o kázání Jana Křtitele na
poušti, která bývá považována za „domov lvů“. Proto je Marek symbolicky zobrazován se
lvem, někdy s okřídleným. Přidávaná křídla k symbolům evangelistů mohou být výrazem, že
jde o spisy z vnuknutí Ducha svatého, ukazující cestu do nebeského království.
Přítomnost lva má obnášet i výzvu k bdělosti a Marek zdůrazňuje: „Bděte tedy, neboť
nevíte, kdy pán domu přijde… Bděte!“
Smrt a legenda sv. Marka:
Marek se po r. 50 odebral do hlavního města Egypta Alexandrie, kde založil křesťanskou
obec, kterou spravoval jako biskup. Asi v roce 63 znovu přicestoval do Říma a pomáhal
Petrovi a Pavlovi až do jejich smrti. Pak se vrátil zpět do Alexandrie, kde ho o Velikonocích
čekala mučednická smrt. Při bohoslužbě byl přepaden zástupem pohanů, kteří mu hodili
provaz na hrdlo a smýkali ho ulicemi po hrbolatých cestách, dokud neskonal. Legenda
vypráví, že když zemřel, přihnala se bouře s kroupami a jen díky jí se podařilo věřícím unést
a důstojně pochovat Markovo tělo. Bylo to za vlády římského císaře Trajána, panujícího v
letech 98-117.
Důvodem, pro který je Marek vzýván proti katastrofám je i legenda o tom, jak se tři zprvu
neznámí muži nechali vyvézt na rozbouřené moře a na něm se setkali s člunem plným
démonů, kteří hrozili Benátkám. Tři neznámí, v nichž byli pak poznáni Benátčany milovaní
světci: Marek, Mikuláš a Jiří, je zahnali. Marek pak předal rybáři prsten jako důkaz pro
benátského dóžete. Přítomnost lva má obnášet i výzvu k bdělosti a Marek zdůrazňuje:
„Bděte tedy, neboť nevíte, kdy pán domu přijde… Bděte!“
Sv. Marek je patronem:
Benátek, notářů, stavebních dělníků, zedníků, sklenářů, košíkářů, malířů na skle, písařů. Je
vzýván jako přímluvce za dobré počasí a dobrou úrodu. Je uváděn jako zastánce proti
blesku a krupobití i proti náhlé smrti.
Atributy: kniha, lev
