Slavnost Těla a Krve Páně, známá též jako Boží Tělo, patří mezi nejvýznamnější události katolického liturgického roku.
V Kladně má tato slavnost hlubokou tradici, která se letos znovu odehrála v hlavním městském chrámu – kostele Nanebevzetí Panny Marie – a následně v ulicích historického centra.
Po slavnostní mši svaté se věřící vydali v eucharistickém průvodu směrem ke kostelu sv. Floriána. V čele průvodu byla nesena monstrance se svátostí oltářní – symbolem Kristovy přítomnosti v eucharistii. Na cestě se věřící zastavili u morového sloupu, kde kněz udělil zvláštní požehnání obyvatelům města. Modlitba za Kladno zazněla jako výzva k jednotě, pokoji a duchovní ochraně.
Závěr slavnosti se odehrál v kostele sv. Floriána, kde byly předneseny litanie ke svatému Charbelovi, maronitskému mnichovi a světci z Libanonu. Na konci bohoslužby pak přítomní obdrželi pomazání olejem sv. Charbela, který je často spojován s uzdravením duše i těla. „Svatý Charbel je aktuálním světcem dnešní doby – je příkladem tichého života v modlitbě a důvěře,“ uvedl po mši místní farář.
Tradice, která oslovuje i nevěřící
Ačkoliv je slavnost Božího Těla primárně náboženskou událostí, její přesah je zřejmý i pro ty, kdo se nehlásí k žádnému vyznání. Eucharistický průvod městem, modlitba u barokního morového sloupu či liturgické zpěvy v chrámu – to vše vytváří kulturní událost, která propojuje historii, estetiku i kolektivní paměť místa.
Pro nevěřící může být Boží Tělo chvílí k zastavení, vnímání tradice, která formovala podobu města i jeho hodnotové základy. I symbolické úkony, jako je pomazání olejem svatého Charbela, mohou vnímat jako výraz lidské potřeby útěchy, doteku a naděje – bez ohledu na náboženské přesvědčení.
Slavnost Těla a Krve Páně tak není jen připomínkou katolického učení, ale i kulturní událostí, která má své místo ve veřejném prostoru Kladna. Přináší svědectví o kontinuitě, o smyslu pro posvátné, a o naději, která může spojovat lidi různých pohledů na svět.
