Červenka a její dobrodružství s lojovými koulemi
Za starým dubem, na kraji lesa, žila malá červenka jménem Červenka. Červenka byla malá a odvážná, s peříčky, která se leskla jako slunce na podzimní obloze. Byla zvědavá a měla jednu velkou slabost – lojové koule, které lidé věšeli na strom.
Lojové koule byly pro Červenka jako sladkosti pro děti. Milovala jejich vůni a chuť, a tak si často našla cestu až k lidským zahradám. I když byla trochu plachá, odvážila se blíž, když cítila svou oblíbenou lojovou kouli
Jednoho zimního rána si Červenka všiml, že lojové koule v její oblíbené zahradě u chalupy zmizely. „Co budu dělat?“ přemýšlela smutně. Když tu najednou uslyšela známé cvrlikání. Byl to její přítel Sýkoráček, veselý sýkora koňadra,
„Červenko! Vím, kde najdeme další lojové koule!“ zvolal Sýkoráček. „V zahradě paní Aničky na kraji vesnice je spousta dobrot. Ale musíme být opatrní, protože tam často hlídá kocour Mourek.“
Červenka se na chvíli zarazila. „Kocour? Ten mě může chytit!“
Fakta o července obecné (Erithacus rubecula):
- Velikost: Délka těla červené se pohybuje mezi 12,5 až 14 cm.
- Rozpětí křídel: Dosahuje 20–22 cm.
- Hmotnost: Hmotnost červené se pohybuje mezi 15–22 g.
- Vzhled: Svrchní část těla je světle hnědá, se úzkou žlutou páskou v křídlech. Spodní část je modrošedá až bílá, s výraznou rezavočervenou náprsenkou na tváři a hrudi.
- Pohlaví: Pohlaví se zbarvením neliší, oba ptáci mají stejné zbarvení.
- Mladí ptáci: Mladé červenky jsou celí hnědí, světle skvrnití, a postrádají charakteristickou červenou náprsenku.
- Zobák: Zobák je černohnědý se světle hnědou u kořene dolní čelisti.
- Nohy: Nožky jsou hnědé.
- Duhovka: Duhovka je tmavohnědá.
Kdo je dalším spolupracovníkem Kladenských listů plus Dagmar Stříbrná?
K fotografování se dostala už v předškolním věku, kdy dostala svůj první aparát od tatínka. Už od začátku se ukázal její talent, který zaměřila primárně na makro fotografie. Postupně se dokázala vypracovat na dnes uznávanou odbornici ptačí říše a dokáže originálním a dokonalým způsobem, zachytit prchavé vteřiny z tohoto světa. Dnes už odrostlejší, po desítkách let, fotografka, duší neustále mladá, neváhá pro dokonalou fotografii, bez ohledu na počasí, trávit hodiny, bez hnutí, ve svých zamaskovaných úkrytech, i pro jedinou fotku. Kladenským listům plus je ctí, že mohou využívat její fotografie a seznámit s nimi své čtenáře.
