Duben 24. 4. Tradice sv. Jiří
Váže se k datu: 24. dubna
Svatý Jiří patří mezi nejznámější křesťanské světce, ačkoli jeho existence není doložena
průkaznými historickými podklady. Na jeho oblibě to ovšem nic nemění.
Jiří žil ve 3. století v Kappadocii (dnešní Turecko) a pocházel z urozené křesťanské rodiny.
Jiří vstoupil do vojska a časem dosáhl hodnosti plukovníka římské armády. Když začal císař
Dioklecián pronásledovat křesťany, předstoupil před něj a vyznal se ze své víry. Císař jeho
slova označil za zradu a nechal Jiřího hned uvěznit. Několik dní ho mučili, aby se zřekl
křesťanství, ale marně. Roku 303 byl popraven. Stal se mučedníkem, na místě jeho hrobu
ve vesničce Lydda poblíž přístavu Jaffa v Palestině vystavěl římský císař Konstantin I. ještě
ve 4. století první svatojiřský chrám na světě.
Dle nejznámější smyšlené pověsti z „Legendy aurea“ je Jiří vyobrazen jako neohrožený
rytíř, který zachránil krásnou princeznu před smrtí sežráním drakem. Obyvatele jednoho
městečka na území Libye totiž ohrožoval drak a vyžadoval denně na usmířenou dvě ovce,
později dokonce i lidi vybrané losem. Na konec došlo i na dceru krále, která již čekala až se
drak vynoří z jezera a náhle se objevil statečný Jiří, putující do Svaté země. Draka zabil a za
záchranu princezny požadoval, aby se všichni obyvatelé města stali křesťany, a tak se prý i
stalo. Proto, je sv. Jiří od 12. století zobrazován na koni, jako sličný rytíř ve zbroji, jak zabíjí
kopím saň, která na něj dotírá. Toto vyobrazení je ovšem symbolické – saň představuje
zlého ducha či pohanství.
Za patrona si ho zvolili rytíři, stal se i ochráncem italského Janova. Jeho ochrany se také
dovolávali kováři, bednáři, pocestní a hlavně rolníci – vždyť Georgius znamená v latině
zemědělec. Od roku 1908 je také patronem skautů. Atributy: drak, kolo, korouhev, kůň, rytíř.
